Příčiny vzniku IBS

Přesná příčina syndromu dráždivého střeva (IBS) není známa. Předpokládá se však, že existuje několik faktorů, které způsobují nebo zhoršují příznaky IBS:

  • stres
  • změny střevních bakterií
  • antibiotika
  • léčba jiných onemocnění
  • přecitlivělost na některé potraviny
  • infekční onemocnění střev
  • kolísání hladiny hormonů
  • změny v metabolismu serotoninu.

Stále větší množství důkazů poukazuje na to, že u lidí s IBS je také postižena ochranná funkce střev a že toto postižení může být součástí vývoje této choroby. Pochopení toho, jak některé z těchto faktorů mohou ovlivňovat pacienta, může pomoci zvládnout příznaky onemocnění.

 

1. Stres

IBS často začíná nějakou stresující událostí. Produkce stresových hormonů, např. kortizolu, se může spojovat s hypersenzitivitou bolesti a změnami ve střevním rytmu. Rovněž je známo, že i změny jiných hormonů, např. serotoninu (neurotransmiteru, který je zodpovědný za naši dobrou náladu), mohou přispět ke vzniku příznaků IBS. Mnoho žen uvádí, že příznaky se jim zhoršují v době menstruace, co má spojitost s přirozenými změnami v hladině pohlavních hormonů, které mohou být později ovlivňovány úrovní stresu.

 

2. Nadměrné užívaní antibiotik

Antibiotika jsou potřebná při určitých indikacích, ale jsou také velmi často užívaná neopodstatněně. Jejich nadměrné užívání nemá za následek pouze na vznik tzv. superbakterií odolných na léky, ale může natrvalo zničit harmonii bakterií v našem střevě. Když se křehká rovnováha mikrobiomu střev naruší, tak způsobí různé příznaky. Nadměrné užívání antibiotik může také mnohem pravděpodobněji vyvolat alergii na některé potraviny spolu se vznikem množství střevních onemocnění.

 

3. Infekční onemocnění střev

Jedním z faktorů způsobujících IBS mohou být i různé druhy infekčních onemocnění střev.

Syndrom bakteriálního přerůstání střeva (SIBO). Je to klinický syndrom charakterizovaný zvýšeným počtem a/nebo abnormálním typem bakterií v tenkém střevě. Výsledkem je kvašení potravy ještě před jejím důkladným trávením a vstřebáváním, což má za následek tvorbu plynů. Mezi běžné příznaky SIBO patří nadýmání, bolesti břicha a změny ve vyprazdňování střev. Výzkum potvrdil, že SIBO je u mnoha lidí jednou z příčin vzniku IBS. Při podezření na SIBO by měl pacient navštívit praktického lékaře nebo odborníka za účelem provedení tzv. vodíkového dechového testu.

Někteří lidé udávají, že IBS u nich propukl po infekci nebo po chirurgickém zákroku v trávicím traktu. Tento stav se často označuje jako postinfekční syndrom dráždivého střeva a může se objevit u jedné třetiny lidí trpících tímto onemocněním. Někdy se udává spojitost s několika epizodami průjmů, což může také vést k zánětům střev a střevní propustnosti. V tomto případě je důležité, aby pacienti hledali pomoc a podstoupili vyšetření stolice za účelem zjištění, zda jde o probíhající perzistentní infekční onemocnění střeva.

 

4. Léčba jiných onemocnění

Dlouhotrvající léčba jiných onemocnění může být také jedním z faktorů způsobujících trávicí příznaky a některé léky mohou přispívat ke vzniku vývoje IBS.

Inhibitory protonové pumpy (např. omeprazol), které se používají k léčbě pálení žáhy, mohou upravit ochrannou funkci střev a ovlivňovat střevní mikroflóru. Tyto léky mají příznivý účinek na IBS.

Nesteroidní antiflogistika (NSAIDs) poškozují epitel střev – důležitou ochrannou vrstvu proti škodlivým látkám, a mohou ovlivnit zdravotní stav střev.

Kromě toho, mnoho lidí neví o tom, že antibiotika mění střevní flóru, která následně souvisí s rozvojem příznaků IBS.

 

5. Přecitlivělost na potraviny

U mnoha lidí s IBS určité druhy potravin zhoršují příznaky. V některých případech může jít o imunitní reakci na určité potraviny (potravinová alergie) nebo jde o obtíže spojené s rozkládáním a trávením určitých potravin (intolerance).

Studie prokázaly vztah mezi lidmi s IBS a celiakií – autoimunitní onemocnění, spouštějící se konzumací lepku, který se nachází v ječmeni, žitu a pšenici. Z tohoto důvodu směrnice NICE (Národní institut pro zdraví a klinickou kvalitu v Británii) doporučují, aby byl každý člověk s přetrvávajícím IBS vyšetřen celiakií. Dokonce i v případě, že se celiakie nediagnostikuje, konzumace lepku může být stále problémem. Přecitlivělost na gluten je běžná a má souvislost s širokým spektrem příznaků, včetně příznaků IBS. Studie také prokázaly, že vynechání lepku ze stravy zlepšuje příznaky IBS včetně průjmů.

Potravinové alergie, které představují odpověď imunitního systému na určitou potravinu, mají souvislost s příznaky IBS. V mnoha případech vznikají IgG protilátky, které se dají vyšetřit krevními testy. V jedné studii se pacienti trpící IBS testovali na přítomnost IgG protilátek proti různým druhům potravin, včetně kuřecího masa, pšenice, sóji a rýže. Pacientům byla potom předepsána dieta, která vylučovala potraviny, u kterých byly IgG protilátky pozitivní. Téměř v každém případě to vedlo k významnému zlepšení jejich příznaků, které se zhoršily poté, co se tyto vyloučené potraviny do stravy opět zavedly. V případě podezření na potravinovou alergii by se měl dát pacient vyšetřit na konkrétní typ alergie.

Intolerance laktózy je běžná u pacientů s IBS a vyloučení laktózy ze stravování má za následek významné zlepšení zdravotního stavu. Laktóza je disacharid nacházející se v mléčných výrobcích.

U některých lidí může být špatné vstřebávání disacharidů také jednou z příčin vzniku těchto příznaků, zvláště nafukování a nadýmání břicha. Patří sem: fruktooligosacharidy (např. pšenice, žito, cibule, česnek, artyčoky), galaktooligosacharidy (např. luštěniny), laktóza (např. mléko), fruktóza (např. med, jablka, hrušky, meloun, mango), sorbitol (např. jablka, hrušky, peckové ovoce, mátové bonbóny a žvýkačky bez cukru) a mannitol (např. houby, květák, mátové bonbóny a žvýkačky bez cukru).

V těchto případech může pomoci tzv. Low FODMAP dieta se sníženým obsahem cukrů (fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy monosacharidy a polyoly).