Nezávislá porovnávací studie osmi známých probiotických produktů
Na trhu se nachází celé spektrum probiotických produktů a bakteriálních suplementů, výběr toho správného produktu, který má experimentálně dokázanou viabilitu při pasáži žaludkem a následně si zachovává schopnost kolonizovat tenké a tlusté střevo, je náročný. Schopnost prospěšných bakterií přežít a zachovat si svoji metabolickou aktivitu po dobu celé doby spotřeby od výroby, skladování až po pasáž gastrointestinálním traktem je klíčovým předpokladem jejich účinku na lidský organismus. Žaludeční šťáva je nejdůležitější bariérou, kterou musí probiotické produkty překonat. Acidita, objem a vlastnosti žaludeční šťávy se mění během stádia hladu resp. nasycení. (Evans et al. 1988) Právě pH, aktivita proteolytických enzymů a trvání vyprazdňování žaludku do tenkého střeva výrazným způsobem ovlivňuje viabilitu probiotických bakterií. Voda a produkty založené na vodní bázi ve všeobecnosti procházejí žaludkem podstatně rychleji než nevodné kapaliny a potrava. Kapaliny na vodní bázi, které neobsahují významný podíl živin (sacharidy, tuky a proteiny), nespouštějí myoelektrický migrující komplex a jsou exponenciálně vyprazdňované do tenkého střeva. Doba vyprazdňování vody a nevýživových vodních kapalin je cca 15 minut. (Steingoetter et al. 2009)
Symprove, komplexní živý bakteriální suplement založený na vodní fázi, byl podroben testování v nezávislé porovnávací studii (Fredua-Agyeman, Gaisford 2015), jejímž předmětem bylo přezkoumat a porovnat viabilitu probiotických kmenů ve známých komerčních přípravcích, za použití protokolů, které důkladně simulují prostředí lidského gastrointestinálního traktu. Jiné studie (Gibson et al. 2003), se spíše věnovaly porovnávání jednotlivých kmenů bakterií, než hotovým komerčním produktům. Model jiných studií (Oozeer et al. 2006, Sabikhi et al. 2010) nebyl navržen tak, aby odrážel in vivo prostředí GIT traktu.
Ve studii (Fredua-Agyeman, Gaisford 2015) bylo navzájem porovnávaných 7 produktů – čtyři klasické lyofilizované bakterie v kapslích (Align, Biobalance support, Bio-kult, Probio 7 a VSL#3), dva živé bakteriální přípravky na mléčném základu (Actimel, Yakult) a jeden živý bakteriální přípravek na vodním základu (Symprove). Prvním cílem studie (Fredua-Agyeman – Gaisford 2015), bylo stanovit a porovnat skutečnou koncentraci bakterií v době jejich perorální aplikace s údaji uvedenými na obalu, za použití standardních diskových metod. Následně byly bakteriální produkty vystaveny třem odlišným roztokům, které v tomto experimentu nahrazovaly lidskou žaludeční šťávu – prasečí žaludeční šťáva (PGF), simulovaná žaludeční šťáva na lačno (FSSGF) a simulace žaludeční šťávy (SGF). Tyto roztoky měly upravené pH, osmolaritu a povrchové napětí tak, aby se co nejvíce přiblížily lidské žaludeční šťávě. Po vystavení žaludečním šťávám, byly testované probiotické přípravky vyšetřené za pomoci real-time izotermické mikrokalorimetrie. (Braissant et al. 2010)
Studie byla publikována v časopise Beneficial Microbes v roce 2015.
Výsledky studie vedené Dr. Gaisfordem z University College London jednoznačně prokázaly, že Symprove obsahuje deklarovaný počet životaschopných bakterií v době podání, na rozdíl od lyofilizovaných forem, jejichž obsah životaschopných bakterií byl výrazně nižší, než je uvedeno na obalu.
Z toho vyplývá, že Symprove obsahuje 10*109 životaschopných bakterií na 50 ml (1 dávka), čímž splňuje podmínku minimální koncentrace bakterií potřebnou na prospěšný efekt v organismu. (Minelli – Benini 2008) U všech testovaných produktů kromě Symprove, byl zaznamenán výrazný pokles viability bakterií po 5 minutovém vystavení trávicím šťávám v hladovém stavu (pravděpodobně díky šoku v důsledku nízkého pH). Tímto výsledkem Symprove dokázal, že je schopný tolerovat nízké pH a aktivitu proteolytických enzymů a tím pádem dokáže dopravit životaschopné bakterie do místa účinku (střeva). Proto se Symprove užívá ráno na lačno, tak jak je to uvedeno v jeho návodu k použití. Nejdůležitějším zjištěním byl fakt, že ze všech testovaných produktů, vykazoval nejrychlejší růst bakteriálních kultur po vystavení žaludečním šťávám právě Symprove. Schopnost bakterií přežít působení žaludečních šťáv a následně růst ve střevech je základním předpokladem jejich terapeutického účinku.
Koukněte se jak Dr. Simon Gaisford hovoří o své studii v níže uvedeném videu.
Symprove je schopen odolávat agresivnímu působení žaludečních šťáv díky patentované technologii výroby a použití vodného roztoku naklíčeného ječmene. Roztok obsahující naklíčený ječmen slouží jako probiotikum (Laurell et al. 2016), díky vysokému obsahu živin a minerálních látek potřebných pro růst mikroorganismů a zároveň jako tlumivý systém, který chrání bakterie před působením žaludeční HCl. (Fredua-Agyeman, Gaisford 2015)
Přečti si celou studii
EVANS, D.F. et al. Measurement of gastrointestinal pH profiles in normal ambulant human subjects. In Gut [online]. 1988, vol.29, no. 8, p. 1035-1041. [cit. 2017-03-11] Dostupné na internete: <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1433896/>
STEINGOETTER, A. et al. Effects of posture on the physiology of gastric emptying: A magnetic resonance imaging study.In Scandinavian Journal of Gastroenterology [online]. 2009, vol.41, no. 10, p. 1155-1164 [cit. 2017-04-25]. ISSN 0036-5521. Dostupné na internete : http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00365520600610451
FREDUA-AGYEMAN, M. – GAISFORD, S. Comparative survival of commercial probiotic formulations: tests in biorelevant gastric fluids and real-time measurements using microcalorimetry. In Beneficial Microbes [online]. 2015, vol.6, no. 1, p. 141-151 [cit. 2017-05-30]. ISSN 1876-2883. Dostupné na internete: <http://www.wageningenacademic.com/doi/10.3920/BM2014.0051>
GIBSON, G.R. et al. An evaluation of probiotic effects in the human gut: microbial aspects. Food Standards Agency Technical Report (G01022). 2003 FSA, London, UK. Dostupné na internete: <http://tinyurl.com/qxcvuad.>
OOZEER, R. et al. Survival of Lactobacillus casei in the human digestive tract after consumption of fermented milk. In Appl Environ Microbiol. [online]. 2006, vol. 72, no. 8, p. 5615-5617 [cit. 2017-05-30]. ISSN 1098-5336. Dostupné na internete : <http://aem.asm.org/content/72/8/5615>
SABIKHI, L. et al. Resistance of Microencapsulated Lactobacillus acidophilus LA1 to Processing Treatments and Simulated Gut Conditions. In Food and Bioprocess Technology [online]. 2010, vol.3, no.4, p. 586-593 [cit. 2017-05-30]. ISSN 1935-5130. Dostupné na internete: <http://link.springer.com/10.1007/s11947-008-0135-1>
BRAISSANT, O. Use of isothermal microcalorimetry to monitor microbial activities. In FEMS Microbiology Letters [online]. 2010,vol. 303, no. 1, p. 1-8 [cit. 2017-05-30]. ISSN 03781097. Dostupné na internete: <https://academic.oup.com/femsle/article-lookup/doi/10.1111/j.1574-6968.2009.01819.x>
MINELLI, E. B. – BENINI, A. Relationship between number of bacteria and their probiotic effects. In Microbial Ecology in Health and Disease [online]. 2008, vol. 20, no. 4, p. 180-183 [cit. 2017-05-30].ISSN 0891-060x. Dostupné na internete: <http://informahealthcare.com/doi/abs/10.1080/08910600802408095>
LAURELL, A. – SJÖBERG, K. Prebiotics and synbiotics in ulcerative colitis.In Scandinavian Journal of Gastroenterology [online]. 2016, vol. 52, no. 4, p. 477-485 [cit. 2017-05-30]. ISSN 0036-5521. Dostupné na internete: <https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00365521.2016.1263680>