Co je mikrobiom? Každý z nás má vlastní bujný mikroskopický zvěřinec, který souhrnně označujeme tímto názvem. Tato zoo žije na naší pokožce, uvnitř našeho těla a občas také přímo v našich buňkách. Převážnou většinu tvoří bakterie, ale jsou zde i další drobné organizmy včetně plísní (kvasinek) a archeí. Je mezi nimi také závratné množství virů – virion, který infikuje všechny ostatní mikroby a příležitostně i buňky hostitele.
Většina z nás vnímá mikroby jako choroboplodné zárodky – nechtěné nositele nákazy, kterým se musíme za každou cenu vyhnout. Jejich přítomnost je vnímána jako náznak špíny, bídy a kontaminace, tento předsudek je vůči nim však nespravedlivý. Většina mikrobů není patogenní. Infekční onemocnění způsobuje méně než 100 druhů bakterií. Oproti tomu máme v tlustém střevu tisícovky dalších druhů, které jsou absolutně neškodné. Nepřipravují nás o život, ale právě naopak. Chrání jej.
Fungují jako skrytý orgán, který je stejně důležitý jako žaludek nebo oko. Bakterie našeho mikrobiomu nám napomáhají trávit potravu a přitom vylučovat živiny, ke kterým bychom se jinak nedostali. Produkují vitamíny a minerály, které naše strava neobsahuje. Rozkládají toxiny a nebezpečné chemické látky. Chrání nás před onemocněním tak, že vytlačují nebezpečnější mikroby, nebo je přímo zabíjejí antimikrobiálními chemikáliemi. Produkují látky, které ovlivňují náš čich. Trénují náš imunitní systém a učí jej rozpoznávat přátele od nepřátel. Ovlivňují rozvoj našeho nervového systému a pravděpodobně také našeho chování.
Mikrobiom nás ovlivňuje do takové míry, že určuje, jak reagujeme na očkování, kolik živin dokážeme získat z potravy nebo jak dobře budou pacienti trpící rakovinou reagovat na léky. Množství onemocnění včetně obezity, astma, karcinomu tlustého střeva, diabetu, autismu a některých autoimunitních onemocnění provázejí změny mikrobiomu, což poukazuje na to, že existuje spojitost mezi střevními bakteriemi a zdravím.
Tak jako nerovnováha střevních bakterií způsobuje různé zdravotní těžkosti, může být taktéž příčinou různých gastrointestinálních symptomů, jakými jsou např. zácpa, průjem, nadměrná plynatost, nauzea nebo syndrom dráždivého střeva (IBS).
Co ovlivňuje rovnováhu střevních bakterií?
Tak jako žádní dva lidští jedinci nejsou stejní, nenajdeme ani dvou lidí, kteří by měli identickou sbírku bakterií. Každý z nás má vlastní jedinečný mikrobiom, jehož podoba se odvíjí od zděděných genů, místa pobytu, užívání léků, přijímání potravy, stáří a také počet rukou, se kterými si člověk během svého života potřásl. Některé druhy bakterií jsou mezi lidmi společné, ale žádné z nich se nevyskytují úplně všude.
Během života se vystavujeme různým vlivům, které mohou vytvářet nebo narušovat rovnováhu mikrobiomu. Jde o velmi dynamický systém, který se mění ze dne na den, od úsvitu do soumraku, ale dokonce i mezi dvěma denními jídly.
Mikrobiom má různé podoby v času a prostoru
Při narození dítě opouští sterilní svět matčina lůna a hned nato ho začnou kolonizovat její vaginální mikrobi. Téměř tři čtvrtiny kmenů novorozence pocházejí od matky. Poté následuje období expanze. Dítě získává nové druhy z prostředí a jeho mikrobiom se stává rozmanitějším. Nadvláda různých druhů střevních bakterií se nejvýznamněji mění v závislosti na stravě, kterou přijímáme.
Pokud se dítě narodí císařským řezem, je vystaveno naprosto odlišným druhům mikroorganismů. Jeho první mikrobi nepocházejí z matčiny pochvy, ale z její kůže a nemocničního prostředí. Mikrobiom takto narozených dětí obsahuje zpravidla více bakterií rodu Proteobacteria, než bakterií rodu Bifidobacterium. Objevuje se stále více vědecky podložených důkazů, že děti s kolikou mají ve střevech více bakterií rodu Proteobacteria a méně z rodu Bifidobacerium a Lactobacillus. První mikrobi dítěte mohou doslova zamávat s jeho budoucími mikrobiálními společenstvy. Mohlo by to vysvětlovat, proč se u dětí narozených císařským řezem častěji projevují dříve alergie, astma, celiakie, obezita, a dokonce i zubní kazy.
Dnes již víme, že také kojení hraje důležitou roli v pozitivním vývoji střevní mikroflóry. Když matka kojí své dítě, neposkytuje mu jen potravu, ale krmí též jeho první mikroby a zajišťuje, aby se v jeho tlustém střevu jako první usadili správní osadníci. Mateřské mléko tak vytváří vnitřní ekosystém dítěte.
Mezi faktory, které mají negativní vliv na náš mikrobiom řadíme:
- užívaní antibiotik a jiných léků,
- choroby a onemocnění,
- nesprávné stravovaní,
- stres.
Jak můžeme obnovit rovnováhu mikrobiomu?
Předcházení některým skutečnostem, které narušují mikrobiom, může pomoci zabránit určitým změnám, ale v dnešní uspěchané době to není snadné. Výše uvedené zdravotní potíže nejsou zaviněny jen jedním konkrétním mikrobem, ale tím, že se celá komunita bakterií dostala do špatného stavu. V těchto případech jde o selhání symbiozy. Partnerské svazky mikrobů a hostitelů se negativně změní a vzniknou tzv. dysbiotická společenstva, která vedou ke vzniku onemocnění. Pokud takto poškozené mikrobiomy dokáží skutečně působit zdravotní problémy, jeho úprava by měla vést k obnovení zdravotního stavu.