Probiotika

Definujme, co jsou to probiotika

Probiotika jsou světovou gastroenterologickou organizací (WGO) definovány jako živé mikroorganismy, které mohou být obsaženy v různých produktech, jako jsou potraviny, léky nebo výživové doplňky. Probiotické bakterie, na rozdíl od dlouhodobě se vyskytujících mikrobů v našem mikrobiomu, žijí v tlustém střevu jen dočasně. To však neznamená, že nemají vliv na nás a na mikroby, které hostíme.

Mezi nejčastější používaná probiotika patří zejména tzv. bakterie mléčného kvašení (LAB) – druhy rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, stejně tak kvasinky Saccharomyces cerevisiae, některé druhy E. coli, Bacillus spp. a jiné. 1 V současnosti se probiotika používají především pro léčbu zažívacích potíží (akutní infekřní průjmy, post-antibiotické průjmy apod.), v posledních letech však přibývá velké množství vědeckých studií potvrzujících účinek některých probiotik i v léčbě jiných, závažnějších onemocnění. Mezi nejvýznamnější v oblasti gastroenterologie patří: syndrom dráždivého tračníku (IBS)2, nekrotizující enterokolitida (NEC)3, chronické zánětlivé onemocnění střeva, profylaxe infekcí C. difficile5, pomocná léčba při eradikaci H. pylori6. Mechanismus účinku, kterým probiotika ovlivňují průběh těchto onemocnění je dán především antimikrobní aktivitou, posilováním funkce střevní epitelové bariéry a modulací imunitní odpovědi.

Tab. 1.: Mechanismus účinku probiotik7,8

Antimikrobní aktivita Snížení luminálního pH; produkce antimikrobních peptidů; kompetitivní inhibice adheze patogenů; antitoxinové účinky
Posílení bariérové funkce střevního epitelu Zvýšení produkce hlenu; posílení těsného spojení mezi buňkami
Imunomodulace Snížení sekrece zánětlivých cytokinů; zvýšení sekrece protizánětlivých cytokinů; vliv na dendrocyty, monocyty, makrofágy, lymfocyty – T-lymfocyty, regulační T-lymfocyty, B-lymfocyty, NK buňky

 

Nabídka probiotik je dnes opravdu široká. Ať už ve formě doplňků stravy nebo tzv. funkčních potravin. Každý kdo se rozhodne konzumovat probiotika, by se měl u zvoleného přípravku řídit tím, zda výrobce deklaruje množství živých probiotických kmenů nejen v době výroby, ale i v cílové fázi, tedy ve střevu, kdy probiotický kmen již překonal přirozené kyselé prostředí žaludku, které množství kmenů fyziologicky ničí. Dále by měl výrobce doložit závěry klinických studií, které funkčnost a účinnost daného preparátu ověřily. Při hledání těchto dat se váš výběr probiotik značně zúží.

Přípravek SYMPROVE

probiotiká
probiotika

Symprove (Symprove Ltd, Farnham, Surrey, UK) je unikátní, na vodní bázy založený multy-kmenový bakteriální produkt obsahující čtyři kmeny živých bakteriálních kultur: Lactobacillus rhamnosus NCIMB 30174, Lactobacillus plantarum NCIMB 30173, Lactobacillus acidophilus NCIMB 30175 a Enterococcus faecium NCIMB 30176. Bakterie se v přípravku vyskytují ve formě vodné suspenze extraktu z naklíčeného ječmene. Padesát ml obsahuje zhruba deset miliard živých bakterií. Ječný extrakt slouží jako výživa a zároveň ochrana pro přítomné bakterie před působením žaludečních kyselin. Vysoká životaschopnost bakterií byla dokázána studií zaměřenou na porovnání některých komerčních probiotik ve schopnosti přežít po vystavení různým laboratorním modelům žaludečních šťáv.9 Přípravek Symprove byl zkoumán také při léčbě syndromu dráždivého tračníku10, nespecifických zánětlivývch onemocnění střeva11 a divertikulární chorobě tlustého střeva12, přičemž se ukázala účinnost v léčbě některých symptomů těchto onemocnění. Veškeré vědecké studie v souvislosti s přípravkem Symprove byly provedeny na University Collage London v souladu s normami GCP.

Tab. 2.: Přehled výsledků vědeckých studií v souvislosti s účinkem některých bakteriálních kmenů druhů Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus plantarum, Enterococcus faecium

Lactobacillus rhamnosus Redukce s virem asociovaného plicního poškození (L. rhamnosus CRL1505)13; prevence a redukce závažnosti atopické dermatitidy u dětí (L. rhamnosus GG)14; prevence nekrotizující enterokolitidy u novorozenců (L. rhamnosus GG)15; prevence a léčba bakteriální vaginózy (L. rhamnosus GR-1)16; pomoc při snižování tělesné hmotnosti u obézních žen (L. rhamnosus CGMCC1.3724)17; protekční účinek před vznikem indukované NASH u modelového zvířete ( L. rhamnosus GG)18; léčba akutní gastroenteritidy u dětí (L. rhamnosus GG)19; redukce rizika rhinovirové infekce u předčasně narozených dětí (L. rhamnosus GG a L. rhamnosus ATCC 53103)20; ochrana hladkého svalstva tlustého střeva před poškozením lipopolysacharidy (L. rhamnosus GG)21
Lactobacillus acidophilus Redukce symptomů IBS22; léčba cestovatelského průjmu23; prevence a léčba bakteriální vaginózy16; léčba průjmu způsobeného C. difficile24
Lactobacillus plantarum Redukce symptomů IBS22
Enterococcus faecium Léčba post-antibiotického průjmu25

(specifický kód pro kmen je uveden v případě, že byl dostupný)

Reference

  1. World Gastroenterology Organisation Global Guidelines (2017). Probiotics and prebiotics. WGO guideline http://www.worldgastroenterology.org/guidelines/global-guidelines/probiotics-and-prebiotics
  2. Didari, T., et al. Effectiveness of probiotics in irritable bowel syndrome: updated systematic review with meta-analysis. World journal of gastroenterology: WJG, 2015, 21.10:3072. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Effectiveness+of+probiotics+in+irritable+bowel+syndrome%3A+updated+systematic+review+with+meta-analysis
  3. Alfaleh, K., Anabrees, J. Probiotics for prevention of necrotizing enterocolitis in preterm infants. Evidence‐Based Child Health: A Cochrane Review Journal, 2014, 9.3: 584-671. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25236307
  4. Derwa, Y., et al. Systematic review with meta‐analysis: the efficacy of probiotics in inflammatory bowel disease. Alimentary Pharmacology & Therapeutics, 2017. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28653751
  5. Johnston, B. C., et al. Probiotics for the prevention of Clostridium difficile-associated diarrhea. Ann Intern Med, 2012, 157.12: 878-888. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23362517
  6. Zhu, R., et al. Meta-analysis of the efficacy of probiotics in Helicobacter pylori eradication therapy. World Journal of Gastroenterology: WJG, 2014, 20.47: 18013. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25548501
  7. Ng, S. C., et al. Mechanisms of action of probiotics: recent advances. Inflammatory bowel diseases, 2009, 15.2: 300-310. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18626975
  8. Patel, R.; Dupont, H. L. New approaches for bacteriotherapy: prebiotics, new-generation probiotics, and synbiotics. Clinical Infectious Diseases, 2015, 60.suppl_2: S108-S121. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=New+approaches+for+bacteriotherapy%3A+prebiotics%2C+new-generation+probiotics%2C+and+synbiotics.
  9. Fredua-Agyeman, M.; Gaisford, S. Comparative survival of commercial probiotic formulations: tests in biorelevant gastric fluids and real-time measurements using microcalorimetry. Benef Microbes 2015; 6(1): 141-151 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Comparative+survival+of+commercial+probiotic+formulations%3A+tests+in+biorelevant+gastric+fluids+and+real-time+measurements+using+microcalorimetry.
  10. Sisson, G.; Ayis, S.; Sherwood, RA.; Bjarnason, I.; Randomised clinical trial: a liquid multi-strain probiotic vs. placebo in the irritable bowel syndrome – a 12 week double-blind study. Aliment Pharmacol Ther. 2014; 40(1):51-62. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Randomised+clinical+trial%3A+a+liquid+multi strain+probiotic+vs.+placebo+in+the+irritable+bowel+syndrome+%E2%80%93+a+12+week+double-blind+study
  11. Kvasnovsky, CL. et al. A randomized double-blind placebo-controlled trial of a multi-strain probiotic in treatment of symptomatic uncomplicated diverticular disease. Inflammopharmacol 2017; 1-11. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=A+randomized+double-blind+placebo-controlled+trial+of+a+multi-strain+probiotic+in+treatment+of+symptomatic+uncomplicated+diverticular+disease.
  12. Sisson G, Hayee B, Bjarnason I. Assessment of a Multi Strain Probiotic (Symprove) in IBD. Gastroenterol 2015; 148(4):S-531 http://www.gastrojournal.org/article/S0016-5085(15)31779-0/abstract
  13. Zelaya, H.; Tsukida, K.; Chiba, E.; Marranzino, G.; Alvarez, S.; Kitazawa, H.; Agüero, G.; Villena, J. Immunobiotic Lactobacilli reduce viral-associated pulmonary damage through the modulation of inflammation-coagulation interactions. Int. Immunopharmacol. 2014, 19, 161–173. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Immunobiotic+Lactobacilli+reduce+viral-associated+pulmonary+damage+through+the+modulation+of+inflammation-coagulation+interactions
  14. Foolad, N.; Armstrong, A.W. Prebiotics and probiotics: The prevention and reduction in severity of atopic dermatitis in children. Benef. Microbes. 2014, doi:10.3920/BM2013.0034. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Prebiotics+and+probiotics%3A+The+prevention+and+reduction+in+severity+of+atopic+dermatitis+in+children.
  15. Jakaitis, B.M.; Denning, P.W. Commensal and probiotic bacteria may prevent NEC by maturing intestinal host defenses. Pathophysiology 2014, 21, 47–54. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Commensal+and+probiotic+bacteria+may+prevent+NEC+by+maturing+intestinal+host+defenses
  16. Homayouni, A.; Bastani, P.; Ziyadi, S.; Mohammad-Alizadeh-Charandabi, S.; Ghalibaf, M.; Mortazavian, A.M.; Mehrabany, E.V. Effects of probiotics on the recurrence of bacterial vaginosis: A review. J. Low Genit. Tract. Dis. 2014, 18, 79–86. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24299970
  17. Sanchez, M.; Darimont, C.; Drapeau, V.; Emady-Azar, S.; Lepage, M.; Rezzonico, E.; Ngom-Bru, C.; Berger, B.; Philippe, L.; Ammon-Zuffrey, C.; et al. Effect of Lactobacillus rhamnosus CGMCC1.3724 supplementation on weight loss and maintenance in obese men and women. Br. J.Nutr. 2013, 111, 1507–1519. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24299712
  18. Ritze, Y., Bárdos, G., Claus, A., Ehrmann, V., Bergheim, I., Schwiertz, A., & Bischoff, S. C. Lactobacillus rhamnosus GG protects against non-alcoholic fatty liver disease in mice. PloS one. 2014, 9(1), e80169. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Lactobacillus+rhamnosus+GG+protects+against+non-alcoholic+fatty+liver+disease+in+mice
  19. Ciccarelli, S.; Stolfi, I.; Caramia, G. Management strategies in the treatment of neonatal and pediatric gastroenteritis. Infect. Drug Resist. 2013, 6, 133–161. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24194646
  20. Luoto, R.; Ruuskanen, O.; Waris, M.; Kalliomäki, M.; Salminen, S.; Isolauri, E. Prebiotic and probiotic supplementation prevents rhinovirus infections in preterm infants: A randomized, placebo-controlled trial. J. Allergy Clin. Immunol. 2013, 133, 405–413. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Prebiotic+and+probiotic+supplementation+prevents+rhinovirus+infections+in+preterm+infants%3A+A+randomized%2C+placebo-controlled+trial.
  21. Ammoscato, F.; Scirocco, A.; Altomare, A.; Matarrese, P.; Petitta, C.; Ascione, B.; Caronna, R.; Guarino, M.; Marignani, M.; Cicala, M.; et al. Lactobacillus rhamnosus protects human colonic muscle from pathogen lipopolysaccharide-induced damage. Neurogastroenterol. Motil. 2013, doi:10.1111/nmo.12232. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Lactobacillus+rhamnosus+protects+human+colonic+muscle+from+pathogen+lipopolysaccharide-induced+damage.
  22. Ortiz-Lucas, M.; Tobías, A.; Saz, P.; Sebastián, J.J. Effect of probiotic species on irritable bowel syndrome symptoms: A bring up to date meta-analysis. Rev. Esp. Enferm. Dig. 2013, 105, 19–36. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23548007
  23. McFarland, L.V. Meta-analysis of probiotics for the prevention of traveler’s diarrhea. Travel Med. Infect. Dis. 2007, 5, 97–105. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17298915
  24. Wu, Z.J.; DU, X.; Zheng, J. Role of Lactobacillus in the prevention of Clostridium difficile-associated diarrhea: A meta-analysis of randomized controlled trials. Chin. Med. J. (Engl.) 2013, 126, 4154–4161. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Role+of+Lactobacillus+in+the+prevention+of+Clostridium+difficile-associated+diarrhea%3A+A+meta-analysis+of+randomized+controlled+trials
  25. Hempel, S.; Newberry, S.J.; Maher, A.R.; Wang, Z.; Miles, J.N.; Shanman, R.; Johnsen, B.; Shekelle, P.G. Probiotics for the prevention and treatment of antibiotic- associated diarrhea: A systematic review and meta-analysis. JAMA 2012, 307, 1959–1969. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22570464